Příloha č. 11 Příklady jurisdikcí

Hlavní část jména	Poznámky
České knížectví	Používá se pro České knížectví v období 9. století – 1198. Historický státní útvar na území Česka od 9. století do roku 1198, s výjimkou let 1085–1092, kdy měl královský titul Vratislav II., a 1158–1172, kdy byl králem Vladislav II.
České království	Používá se u korporací zapsaných pod správním celkem s působností pro České království v letech 1198–1918. Historický státní útvar na území Česka od 12. století do roku 1918. Nezaměňovat s názvem země Koruny české, což bylo soustátí všech historických českých zemí.
Moravské markrabství	Používá se ve vstupním prvku korporací zapsaných pod správním celkem s působností pro Moravské markrabství. Historický státní útvar na území Moravy v letech 1182–1918.
Slezské vévodství	Historické území, které od první poloviny 14. století patřilo mezi korunní země Koruny české. Skládalo se z vícero slezských knížectví. Používá se u korporací s působností pro celé toto území do roku 1850.
Rakouské Slezsko	Korunní země habsburského soustátí s oficiálním názvem Vévodství Horní a Dolní Slezsko. V letech 1783-1849 byla rakouská část Slezska sloučena s Moravou do země moravskoslezské. Proto se tato jurisdikce používá u korporací s působností v letech 1850–1918.
země Koruny české	Používá se u korporací s působností pro země Koruny české. Historický státní útvar, který byl tvořen svazkem zemí pod svrchovaností českého krále. Jádro tvořily české země, tj. České království, Moravské markrabství, Opavské knížectví a jednotlivá slezská knížectví a Lužice, která byla součástí útvaru po většinu doby jeho existence.
Československo	Používá se u korporací s působností pro Československo v letech 1918–1992. V období existence Protektorátu Čechy a Morava výhradně pro korporace Československé vlády v Londýně.
Země česká	Používá se u korporací s působností pro Zemi českou v letech 1918–1949.
Země moravská	Používá se u korporací s působností pro Zemi moravskou v letech 1918–1928.
Země moravskoslezská 1783-1849	Používá se u korporací s působností pro Zemi moravskoslezskou v letech 1783-1849
Země moravskoslezská 1928-1949	Používá se u korporací s působností pro Zemi moravskoslezskou v letech 1928–1949.
Země podkarpatoruská	Používá se u korporací s působností pro Zemi podkarpatoruskou a Karpatskou Ukrajinu pro období mezi lety 1919–1939.
Země slezská	Používá se u korporací s působností pro Zemi slezskou v letech 1918–1928.
Země slovenská	Používá se u korporací s působností pro Zemi slovenskou v letech 1918–1949.
Protektorát Čechy a Morava	Používá se u korporací s působností na území Protektorátu Čechy a Morava v letech 1939–1945. Historický státní útvar, forma okupačního režimu vytvořeného nacistickým Německem v období 1939–1945.
Česko 1969-1992	Používá se u korporací s působností pro Českou (socialistickou) republiku v letech 1969–1992.
Slovensko 1969-1992	Používá se u korporací s působností pro Slovenskou (socialistickou) republiku v letech 1969–1992.
Česko	Používá se u korporací s působností pro Českou republiku od 1. ledna 1993.
Rakousko 1526-1804	Používá se pouze u korporací s působností pro území Rakouska v letech 1526–1804. Označuje historický státní útvar, jemuž vládla rakouská větev habsburské dynastie a jejich následnická habsbursko-lotrinská dynastie v letech 1526–1804; známé také pod neoficiálními názvy Habsburská monarchie, popř. Rakouská monarchie.
Rakousko 1804-1867	Používá se pouze pro korporace s působností pro Rakousko v letech 1804–1867. Známé také pod poloúředním názvem Rakouské císařství užívaným v období od 11. srpna 1804 do 21. prosince 1867 pro souhrn dědičných zemí pod vládou rodu habsbursko-lotrinského (do porážky uherské revoluce v letech 1848/1849 zahrnovalo pouze území původně náležející ke Svaté říši římské, po tomto datu pak i Uherské království). Zahrnuje: království České, Uherské, Dalmatské, Haličské (Haličsko-vladimirské s velkovévodstvím Krakovským, vévodstvím Osvětimským a Zátorským), Chorvatsko-slavonské, Lombardsko-benátské, Ilyrské; arcivévodství Rakouské; vévodství: Solnohradské, Horní a Dolní Slezsko, Štýrské, Bukovina; velkoknížectví Sedmihradské; Moravské markrabství a Okněžněné hrabství Tyrolské.
Rakousko 1867-1918	Používá se pouze pro korporace s působností pro území Rakouska v letech 1867–1918. Známé také pod neoficiálním názvem „Předlitavsko“; do roku 1915 oficiálně označované spojením „Království a země na říšské radě zastoupené“, od roku 1915 oficiálně označované jako Rakousko. Zahrnuje: království České, Dalmatské, Haličsko-vladimirské (Halič); arcivévodství: Rakousy pod Enží (Dolní Rakousy), Rakousy nad Enží (Horní Rakousy); vévodství Bukovinské, Korutanské, Kraňské, Salzburské, Slezské, Štýrské; Moravské markrabství; Okněžněné hrabství Tyrolské; Rakouské Přímoří (Město a území Terst, Okněžněné hrabství Gorice a Gradiška, Markrabství Istrie) a Vorarlbersko.
Rakousko-Uhersko	Používá se pro korporace zapsané pod správním celkem s působností pro území Rakouska-Uherska v letech 1867–1918 a jako předmětové heslo pro děje a události odehrávající se na území celého státního útvaru v uvedeném období. Státní útvar existující od 8. června 1867 do 31. října 1918, který vznikl přeměnou Rakouského císařství (Habsburské monarchie) na základě tzv. Rakousko-uherského vyrovnání v únoru 1867; reálná unie dvou státních celků Rakouska (1867–1918) a Uherska (známého také pod názvy Zalitavsko nebo Uherské království a dalších zemí s ním spojených personální unií v tzv. Země Koruny svatoštěpánské) a Bosny a Hercegoviny.
Uhersko 1867-1918	Používá se pouze pro korporace zapsané pod správním celkem s působností pro území Uherska v letech 1867–1918 známé také pod neoficiálním názvem „Zalitavsko“, „Uherské království“ nebo „Země Svatoštěpánské koruny“. Zahrnuje: království uherské, chorvatsko-slavonské a Rijeku.