9. TŘÍDA KORPORACE

Korporace jsou vlastním jménem pojmenované právnické osoby nebo skupiny fyzických osob se společným zájmem, úkolem nebo statutem. Jejich významnými znaky jsou např. adresa (sídlo), představitelé, razítko nebo hlavička na dopisním papíře (viz též kapitolu 9.2.1). Za korporace se považují i pojmenované části korporací, konkrétní skupiny korporací, korporace oficiálně registrované i neformální, skutečné i fiktivní.

Za korporace se naopak nepovažují:

1. rody a větve rodů, tj. osoby v příbuzenském poměru – náleží do třídy „rod/rodina“,

2. označení příslušníků národů, kmenů a obyvatel sídel, pro něž je používáno společné označení vlastním jménem (například „Češi“, „Slované“, „Pražané“) – náleží do třídy „obecný pojem“,

3. skupiny osob náležejících k sociální skupině nebo hnutí (například „dělníci“, „sokolové“, „nacisté“, „lékaři“) – náleží do třídy „obecný pojem“,

4. díla/výtvory vystupující při popisu v roli nemovitého objektu (například radnice, budova okresního soudu, hotelu na fotografii) – náleží do třídy „dílo/výtvor“,

5. sídla a území vystupující v popisu jako geografický objekt (například místo narození). Je třeba důsledně odlišovat korporace vykonávající veřejnou správu od geografických objektů (kraje, okresy, obce apod.), ačkoli s nimi zdánlivě splývají. Vystupují totiž navenek jako správní či samosprávné korporace, a to pokud mají ke své činnosti vytvořen úřad (např. magistrát, městský úřad).

9.1. Podtřídy korporací

9.1.1. Administrativně vymezená území s vlastní správou

Do této podtřídy patří pouze:

1. z entit územní samosprávy na území dnešní České republiky:

   1. obce do roku 1850, včetně rychtáře, popř. výboru v poddanských vesnicích,

   2. všechna města (královská i poddanská) do regulace jejich magistrátu; pokud město regulovaný magistrát nezískalo, pak rovněž až do roku 1850.

   Preferované označení je zapisováno pouze v češtině, typ formy jména je „uměle vytvořené“.

   Příklad PREF:

   Hroznětín (obec : Hroznětín, Karlovy Vary, Česko : působnost od 1213-1850) – korporace se v preferovaném označení uvádí česky, i když městečko tehdy mělo pouze německé obyvatele, kteří preferovali jeho německý název „Lichtenstadt“.

2. Entity typu „Velkostatek XY“ existující na území dnešní České republiky.

   Tato entita zahrnuje dobu celého trvání daného velkostatku (viz přílohu č. 14), tzn. od jeho vzniku za feudalismu až do jeho znárodnění (zestátnění) či konfiskaci po 2. světové válce. Do jeho trvání je pojato jak období do roku 1850, kdy byl označován jako panství (něm. „Herrschaft“, lat. „Dominium“) či statek (něm. „Gut“) a existoval nejen jako hospodářská, ale i jako územně-správní jednotka, tak i období následující, včetně jeho trvání v okleštěném územním rozsahu v důsledku pozemkové reformy, provedené po vzniku Československa.

   Ostatní administrativně vymezená území s vlastní správou na území České republiky, např. kraje, obce, samosprávné okresy ad., se vyjadřují pouze příslušnými samosprávnými orgány či státními politickými úřady, jež patří do podtřídy „orgány, organizační složky a příspěvkové organizace veřejné správy“.

   U zahraničních entit se při rozhodování o zařazení do podtřídy „administrativně vymezená území s vlastní správou“ nebo „orgány, organizační složky a příspěvkové organizace veřejné správy“ postupuje analogicky.

   Příklad PREF zahraniční obce z území s neznámým správním vývojem (v roli vydavatele a pečetitele listiny z roku 1725):

   Tolmezzo (obec : Tolmezzo, Itálie : působnost 1725)

9.1.2. Orgány, organizační složky a příspěvkové organizace veřejné správy

Patří sem například:

1. úřady veřejné a soudní správy a zastupitelské sbory, např. vláda, Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna, Senát, Kancelář prezidenta republiky, ministerstva, ústřední úřady, krajské úřady, okresní úřady, okresní zastupitelstva, obecní úřady, osadní výbory, národní výbory všech stupňů, místní a okresní správní komise, soudy, okresní dohlédací hejtmani ad.,

2. státní fondy a jim podobné organizace,

3. archivy, které byly nebo jsou součástí orgánů veřejné správy nebo jsou samy orgánem veřejné správy (zpravidla na základě právní normy definující organizační složky státu či jinou veřejnou správu); např. státní oblastní archivy, státní okresní archivy, archivy ministerstev, archivy vojenských a bezpečnostních jednotek, archivy měst a dalších samospráv.

Do této podtřídy nepatří například:

1. ostatní archivy mimo veřejnou správu, které se zařazují do podtřídy „kulturní, výchovné, výzkumné a zdravotnické organizace a instituce“, např. archivy podniků, vědeckých institucí, politických stran;

2. příspěvkové organizace zařaditelné do jiných podtříd; např. příspěvková organizace „Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví“ náleží do podtřídy „kulturní, výchovné, výzkumné a zdravotnické organizace a instituce“.

Dále viz přílohy č. 10 a 14.

Úřady veřejné správy vyjadřují také současná a minulá administrativně vymezená území s vlastní správou, kromě výjimek, které jsou uvedeny v předcházející podtřídě. Příslušný státní politický či samosprávný orgán je vždy třeba vybrat podle daných okolností. Z entit tohoto typu, které existovaly či existují na území České republiky, to jsou zejména:

1. obce a města, která jsou vyjadřována:

   1. regulovanými magistráty – města od regulace jejich magistrátu do roku 1850,

   2. obecními či městskými či jim obdobnými úřady z let 1850–1945 – obce, městyse a města z uvedené doby,

   3. příslušnými národními výbory, eventuálně i místními správními komisemi – obce a města v letech 1945–1990,

   4. obecními či městskými úřady, magistráty či úřady města – obce a města po roce 1990,

2. části obcí a měst s určitou formou samosprávy, jež se vyjadřují příslušnými osadními zastupitelstvy a osadními, místními či občanskými výbory, úřady městské části ad.,

3. okresy, které jsou vyjadřovány:

   1. orgány územní samosprávy, jakými byly okresní zastupitelstva či silniční komise, okresní správní komise, okresní starostenské sbory; popřípadě i orgány politické správy, mezi které patřily okresní hejtmanství, okresní správy politické, okresní úřady a landráty (tyto pro léta 1939–1945 na území postoupeném Německu na základě Mnichovské dohody) – okresy zastupitelské (po roce 1864) a politické (po roce 1850), které existovaly před rokem 1945,

   2. příslušnými okresními národními výbory, popř. jednotnými národními výbory a okresními správními komisemi – okresy z let 1945–1990,

   3. okresními úřady z let 1990–2002 – okresy existující po roce 1990, pouze pro dobu do roku 2002 včetně,

4. kraje, které jsou vyjadřovány:

   1. krajskými hejtmany existujícími před vznikem krajských úřadů v 18. století, krajskými vládami (z let 1850–1855) a krajskými úřady – kraje z doby do roku 1862,

   2. krajskými národními výbory – kraje z let 1949–1990,

   3. krajskými úřady příslušných krajů – kraje od roku 2000,

5. země, které na našem území existovaly do roku 1949, jsou vyjadřovány příslušnými zemskými sněmy, zemskými zastupitelstvy a zemskými národními výbory, popřípadě i orgány politické správy jako byla místodržitelství, gubernia a zemské úřady,

6. ostatní administrativně vymezená území s vlastní správou, se obdobně vyjadřují svými příslušnými správními orgány, např. vojenské újezdy, Chebsko před rokem 1850, Sudetská župa (Říšská župa Sudety) a vládní obvody – v období 1939–1945 na území postoupeném Německu na základě Mnichovské dohody, ad.

   Příklady PREF:

   Magistrát Bechyně (Bechyně, Tábor, Česko : 1792-1850)

   Městský úřad Červená Řečice (Červená Řečice, Pelhřimov, Česko : 1850-1945)

   Místní správní komise Karlovy Vary (Karlovy Vary, Karlovy Vary, Česko : 1945-1946)

   Místní národní výbor Chrudim (Chrudim, Chrudim, Česko : 1945-1961),

   Městský národní výbor Chrudim (Chrudim, Chrudim, Česko : 1961-1990)

   Obecní úřad Bítovany (Bítovany, Chrudim, Česko : 1990-)

   Osadní zastupitelstvo Nerad (Živanice, Pardubice, Česko : působnost od 1875-1941)

   Osadní výbor Tašovice (Karlovy Vary, Karlovy Vary, Česko : 2017-)

   Místní výbor Nové Zákupy (Zákupy, Česká Lípa, Česko : 2009-)

   Bezirksvertretung Karlsbad (Karlovy Vary, Karlovy Vary, Česko : 1865-1918)

   Okresní úřad Horšovský Týn (Horšovský Týn, Domažlice, Česko : 1928-1938)

   Landrat Luditz (Žlutice, Karlovy Vary, Česko : 1938-1945)

   Okresní národní výbor Chrudim (Chrudim, Chrudim, Česko : 1945-1990)

   Krajská vláda Pardubice (Pardubice, Pardubice, Česko : 1850-1855)

   Krajský úřad Karlovarského kraje (Karlovy Vary, Karlovy Vary, Česko : 2000-)

   Moravskoslezské gubernium (Brno, Brno-město, Česko : 1783-1849)

   Český zemský sněm (Praha, Česko : 1861-1913)

   České místodržitelství (Praha, Česko : 1850-1918)

   Česko. Úřad vlády (Praha, Česko : 1993-)

   Česko. Státní fond životního prostředí (Praha, Česko : 1993-)

   Politische Stände von Herr- und Ritterschaft Erzherzogtums Österreich (Rakousko : ?-1850)

   Státní okresní archiv Pardubice (Pardubice, Pardubice, Česko : 2002-)

9.1.3. Sdružení organizací

Sdružení organizací, mezinárodní a mezivládní organizace, vojenské pakty, mikroregiony/svazky obcí atp.

Příklady PREF:

UNESCO (Paříž, Francie : 1945-)

Varšavská smlouva (vojenský pakt : Moskva, Rusko : 1955-1991)

Mikroregion Železné hory (Ronov nad Doubravou, Chrudim, Česko : 1999-)

9.1.4. Vojenské a bezpečnostní jednotky

Včetně paramilitárních, polovojenských, teroristických a partyzánských skupin a organizací.

Příklady PREF:

ETA (ozbrojená organizace : 1959-2018)

Československé legie (1914-1920)

Partyzánský oddíl Bořek (1944-1945)

Vězeňská služba České republiky (Praha, Česko : 1993-)

9.1.5. Organizace založené za účelem podnikání

Podniky, firmy, výrobní a zemědělská družstva, statky, nevýdělečné podniky (např. nakladatelství založené pouze za účelem vydávání spolkového časopisu), fyzické osoby mající charakter korporace – osoby samostatně výdělečné činné (OSVČ), živnostníci používající korporativní jméno podniku, živnost vystupující pod jménem fyzické osoby (např. „Jindřich Křižan, zednický mistr ve Zdounkách“, „A. Lanna a J. Schebek“). V případě, že označení obsahuje pouze jméno a příjmení a není ověřeno, že se skutečně jedná o firmu, upřednostní se popis entity jako fyzické osoby.

Je třeba rozlišovat jméno korporace od obchodních značek nebo jmen projektů provozovaných korporací, které patří k entitě dílo (viz například projekt „Radio Černá Hora“ provozovaný korporací „Černá Hora - Media s. r. o.“).

Příklady PREF:

MADETA a. s. (České Budějovice, České Budějovice, Česko : 1995-)

Místní dráha Otrokovice - Zlín - Vizovice, a. s. (Zlín, Zlín, Česko : 1898-1945)

Místní dráha Otrokovice - Zlín - Vizovice, národní správa ve Zlíně (Zlín, Zlín, Česko : 1945-1948)

Jednotné zemědělské družstvo Bylany (Bylany, Chrudim, Česko : 1954-1990)

Ing. Václav Vlk (firma : Zelený pruh, Praha, Česko : 1994-)

Jindřich Křižan, zednický mistr ve Zdounkách (Zdounky, Kroměříž, Česko : působnost 1940)

9.1.6. Politické organizace

Strany, hnutí.

Příklady PREF:

Strana zelených (Praha, Česko : 1989-),

Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu. Místní organizace Hradec Králové (Hradec Králové, Hradec Králové, Česko : 1922-1938)

Panská jednota (1394-1405)

9.1.7. Náboženské organizace a instituce

Církve a náboženské společnosti, církevní úřady, náboženská sdružení a spolky, historické právnické osoby – podle kanonického práva. Patří sem i řádové koleje, církevní školy však náleží do podtřídy „kulturní, výchovné, výzkumné a zdravotnické organizace a instituce“.

Příklady PREF:

Farní úřad Abertamy (římskokatolický : Abertamy, Karlovy Vary, Česko : asi 1647-2004)

Farní úřad Praha - Staré Město (řeckokatolický : Praha, Česko : 1969-)

Israelitische Kultusgemeinde Eger (Cheb, Cheb, Česko : 1872-1938)

9.1.8. Kulturní, výchovné, výzkumné a zdravotnické organizace a instituce

Organizace a instituce pro výchovu, vzdělávání, vědu a kulturu, zoologické zahrady, botanické zahrady a arboreta, nemocnice, sociální ústavy; archivy mimo veřejnou správu, např. archivy podniků, vědeckých institucí, politických stran ad. Naopak archivy, které jsou organizačními složkami státu či jiné veřejné správy, popř. vnitřními organizačními jednotkami těchto organizačních složek, patří do podtřídy „orgány, organizační složky a příspěvkové organizace veřejné správy“.

Příklady PREF:

Národní divadlo (Praha, Česko : 1881-)

Archiv DIAMO (Příbram, Příbram, Česko : 2005-)

Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i. (Průhonice, Praha-západ, Česko : 2007-)

Univerzita Karlova. Pedagogická fakulta. Katedra české literatury (Praha, Česko : asi 1964-)

Univerzita Karlova. Lékařská fakulta v Plzni (Plzeň, Plzeň-město, Česko : 1959-)

Archiv Univerzity Karlovy (Praha, Česko : 1990-)

Obecná škola Stvolny (Stvolny, Manětín, Plzeň-sever, Česko : 1919-1938)

9.1.9. Nadace a nadační fondy

Příklady PREF:

Nadační fond Českého rozhlasu (Praha, Česko : 2000-)

Nadace pro záchranu a obnovu památky I. kategorie Zámek Horšovský Týn (Horšovský Týn, Domažlice, Česko : 1994-1998)

9.1.10. Profesní a zájmové organizace

Cechy, profesní komory, odborové organizace.

Příklady PREF:

Odborový svaz kovodělníků. Místní skupina Chlumec nad Cidlinou (Chlumec nad Cidlinou, Hradec Králové, Česko : 1897-působnost do 1928)

Hospodářská komora České republiky (Praha, Česko : 1993-)

Bäcker-, Müller- und Zimmerleute-Zunft Klentsch (Klenčí pod Čerchovem, Domažlice, Česko : 1699-1860)

9.1.11. Spolky, společenské organizace

Příklady PREF:

Česká archivní společnost (Praha, Česko : 1990-)

Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky (Praha, Česko : 1990-)

Sokol (Praha, Česko : 1889-1952)

Československá obec legionářská. Místní jednota Skuteč (Skuteč, Chrudim, Česko : 1921-1948)

Člověk v tísni (Praha, Česko : 1992-)

9.2. Zásady popisu korporace

9.2.1. Rozlišování různých korporací

Samostatný záznam korporace se vytváří:

1. Pokud byla nebo je korporace samostatná a splňuje zejména následující požadavky nebo jejich podstatnou část:

1. funkční a organizační samostatnost, projevující se i samostatnou spisovou službou,

2. právní akt o utvoření, kompetenci a jednacím řádu,

3. samostatná bilance a běžný účet ve finančním ústavu,

4. samostatný organizační řád,

5. vlastní pečeť nebo razítko,

6. hlavička na dopisním papíře,

7. vydávání stanovisek nebo rozhodnutí vlastním jménem.

2. Pokud to pro daný typ korporace stanovuje příloha č. 14.

3. Změnila se korporativnost u následujících typů korporací (z i na):

• akciová společnost,

• komanditní společnost,

• komunální podnik,

• koncernový podnik,

• národní podnik,

• obecně prospěšná společnost,

• oborový podnik,

• odštěpný závod,

• příspěvková organizace,

• společnost s ručením omezeným,

• státní organizace,

• státní podnik,

• veřejná obchodní společnost,

• výrobně hospodářská jednotka,

• výrobní družstvo.

Ostatní změny korporativnosti neuvedené v příloze č. 14 a v tomto bodě se při tvorbě záznamů neuplatňují (například změna z rozpočtové na hospodářskou organizaci, z občanského sdružení na zapsaný spolek apod.).

4. U zbytkových státních podniků; podniků a jiných korporací v likvidaci; podniků, živností či dalších korporací (např. zdravotnických zařízení a ordinací, právních kanceláří ad.) v národní či jiné vnucené nebo úřední správě zavedené v přelomové době a způsobené vnějšími, zejména politickými vlivy, tzn. nevztahuje se na přechodné nucené správy a sekvestrace, např. z důvodu zadlužení, kdy po splacení dluhu či prodeji byla daná korporace z nucené správy propuštěna a její existence pokračovala dále.

Příklady:

SPT Telecom, s. p. (Praha, Česko : 1994-2005), telekomunikační podnik – zbytkový státní podnik

SPT Telecom, s. p. v likvidaci (Praha, Česko : 2005), telekomunikační podnik

Dominik Schöniger, knihtiskárna, národní správa (Ostrov, Ostrov, Karlovy Vary, Česko : 1945-asi 1950), tiskařský podnik

Poznámka: národní správa dosazená do podniku německého vlastníka na základě dekretu prezidenta republiky č. 5/1945 Sb.

Kommissarische Leitung der Fa. S. Bloch (Karlovy Vary, Karlovy Vary, Karlovy Vary, Česko : působnost 1938), nevýrobní podnik zaměřený na velkoobchod s vejci a máslem

Poznámka: úřední správa dosazená do židovským majitelem vlastněné firmy S. Bloch, Eier- und Butter Großhandlung, v Karlových Varech po záboru československého pohraničí nacistickým Německem.

„Techno“ Lederer & Ulm. Erzeugung chem. techn. Artikel. Treuhänder (Doubí, Karlovy Vary, Karlovy Vary, Česko : působnost 1938), výrobní podnik zaměřený na produkci prskavek a mucholapek

Poznámka: úřední správa dosazená do podniku po záboru československého pohraničí nacistickým Německem a po útěku židovské společnice firmy před nacisty.

Kurhaus „Nordlicht“ (Karlovy Vary, Karlovy Vary, Karlovy Vary, Česko : působnost 1938), zdravotnické zařízení následné hospitalizační péče

Poznámka: úřední správa dosazená do lázeňského domu po záboru československého pohraničí nacistickým Německem a po útěku židovské majitelky před nacisty.

5. Jedná se o novou korporaci stejného jména.

Platí například pro spolky zrušené po Únoru 1948 a obnovené po roce 1990.

Příklady PREF:

Československo. Ministerstvo železnic (Praha, Česko : 1918-1938)

Československo. Ministerstvo železnic (Praha, Česko : 1952-1953)

Sokol (Praha, Česko : 1889-1952)

Sokol (Praha, Česko, 1990-)

Místní národní výbor Skaštice (Skaštice, Kroměříž, Česko : 1945-1984)

Místní národní výbor Skaštice (Skaštice, Kroměříž, Česko : 1990)

Výjimka: Spolky s činností přerušenou v průběhu první a druhé světové války – viz výše uvedený příklad „Sokol (Praha, Česko : 1889-1952)“.

6. Došlo ke změně jurisdikce, která je uváděna ve jméně popisované entity.

Příklady PREF:

Československo. Ministerstvo vnitra (Praha, Česko : 1918-1939)

Protektorát Čechy a Morava. Ministerstvo vnitra (Praha, Česko : 1939-1945)

7. Došlo ke změně (nikoli pouhému přejmenování) nadřízené korporace, která je součástí preferovaného označení popisované entity.

Příklady PREF:

Rakousko 1867-1918. K. k. Handelsministerium. Lokalbahnamt (Vídeň, Rakousko : 1894-1896)

Rakousko 1867-1918. K. k. Eisenbahnministerium. Lokalbahnamt (Vídeň, Rakousko : 1896-?)

8. Pokud je u korporací z podtřídy „organizace založené za účelem podnikání“ třeba vytvořit zjednodušený záznam podnikové entity (podrobněji viz kapitolu č. 9.2.3).

Příklad:

Zjednodušený archivní autoritní záznam podnikové entity, k níž nebyly známy podrobnosti v době vytváření a schvalování záznamu:

PREF: hlavní část jména a doplněk: TOS Kuřim (působnost 1978)

stručná charakteristika: zjednodušená podniková entita; podnik zabývající se strojírenskou výrobou

Následně vytvořené archivní autoritní záznamy po dohledání přesného vývoje (PREF bez stručné charakteristiky):

TOS Kuřim, n. p. (Kuřim, Brno-venkov, Česko : 1950-1957)

Továrny na obráběcí stroje a nářadí, n. p., Praha. Závod 05 TOS Kuřim (Kuřim, Brno-venkov, Česko : 1958-1968)

TOS Kuřim, n. p. (Kuřim, Brno-venkov, Česko : 1969-1980)

Továrny strojírenské techniky, n. p., Praha. TOS Kuřim, k. p. (Kuřim, Brno-venkov, Česko : 1980-1989)

TOS Kuřim, s. p. (Kuřim, Brno-venkov, Česko : 1989-1990)

TOS Kuřim, a. s. (Kuřim, Brno-venkov, Česko : 1991-)

Důvodem pro založení samostatného záznamu není:

1. změna jména nesouvisející s výše uvedenými kritérii 1. až 8.,

2. změna rozsahu geografické působnosti, která se nepromítla do jména – vývoj územního rozsahu působnosti se promítá do příslušného prvku IS CAM.

   Příklad:

   V roce 1945 byly založeny: Místní národní výbor Měčín, MNV Bíluky, MNV Nedanice a MNV Třebýcina. K 1. 1. 1964 došlo ke sloučení obce Měčín (okres Klatovy) s okolními obcemi Bíluky, Nedanice a Třebýcina. Nadále existoval Místní národní výbor Měčín, jehož územní kompetence se rozšířila i na tři uvedené vesnice, ve kterých byly dosavadní místní národní výbory zrušeny.

   Protože se jméno Místního národního výboru Měčín v důsledku rozšíření územní kompetence nijak nezměnilo, jedná se o tu samou entitu a záznam nové korporace se nezakládá. Doba existence entity MNV Měčín tedy bez ohledu na uvedené rozšíření v roce 1964 trvala: 1945-1990.

3. změna zřizovatele, změna majitele,

4. změna sídla a adresy,

5. změna IČO bez dalších zásadních změn (Poznámka: v řadě případů IČO zůstávalo stejné, přestože došlo k významným změnám – například z MNV na obecní úřad, což v daném případě nebrání zakládání nových záznamů.),

6. přípravné výbory zřizované za účelem založení korporace (JZD, spolku apod.) – přípravný výbor a jím založená korporace jsou jedna entita,

7. změny pravomocí korporace.

Takové a další zde neuvedené případy jsou řešeny prostřednictvím variantního označení v kombinaci s datací použití jména, případně příslušnou událostí či vztahem. Vždy je přitom třeba posoudit konkrétní okolnosti.

9.2.2. Vnitřní organizační jednotky

Samostatné záznamy pro vnitřní organizační jednotky korporací se zakládají v případě, že je některá část významná a je potřebné ji použít při vytváření vztahů nebo v souvislosti s událostmi jiných entit (např. „Česko. Ministerstvo vnitra. Odbor bezpečnostní politiky“). Zvláště to platí, pokud organizační jednotka působí v jiném sídle, než je sídlo nadřízené složky (např. „České cementárny a vápenice n. p. Prachovice. Závod 03 Vápenný Podol“). Naopak není například nutné povinně zaznamenávat jednotlivé referáty úřadu. Právě tak se jako entity třídy korporace nezaznamenávají funkcionáři a pracovníci korporace.

O tom, zda se k jednotce popisu při tvorbě přístupových bodů připojuje jen záznam vnitřní organizační jednotky, nebo i archivní autoritní záznam entity, jejíž je součástí, rozhoduje kontext, v němž entita ve zdroji informace vystupuje.

9.2.3. Zjednodušený záznam podnikové entity

Zjednodušený záznam podnikové entity slouží ke zjednodušení tvorby archivního autoritního záznamu a vytvoření přístupového bodu s pomocí tohoto záznamu, pokud zpracovateli nejsou dostupné podrobnosti o vývoji daného podniku. Děje se tak za následujících podmínek:

1. archivní autoritní záznam se vytváří pouze u korporací z podtřídy „organizace založené za účelem podnikání“,

2. archivní autoritní záznam nesmí být použit pro podnik vystupující v roli původce. Je uplatňován pouze pro ostatní role dané entity.

Pravidla tvorby zjednodušeného záznamu podnikové entity:

1. jméno zjednodušené podnikové entity se uvádí do hlavní části jména, a to i v případech, kdy se jedná o vnitřní organizační jednotku,

2. v případě nejistoty se korporativnost a chronologický doplněk neuvádí,

3. geografický doplněk se uvádí na úrovni stát a níže,

4. na začátku stručné charakteristiky se povinně uvádí text „zjednodušená podniková entita;“, za středníkem se uvede standardní bližší specifikace,

5. pro označení entity se použije obvykle nejdéle používané nebo nejznámější jméno bez ohledu na změny korporativnosti podniku a na dočasné přerušení existence (například v období německé okupace za druhé světové války).

Vztah „zjednodušená podniková entita“

Napojení archivních autoritních záznamů přesně vymezených a známých entit podtřídy „organizace založené za účelem podnikání“ (například v roli původce) na zjednodušený záznam podnikové entity se řeší vztahem „zjednodušená podniková entita“. U entit typu zřizovaná organizace z jiné podtřídy (například podnikové učiliště, mateřská škola, výzkumný ústav) se tento vztah nepoužívá. Vztah „zjednodušená podniková entita“ se dále neaplikuje k vyjádření nadřízenosti a podřízenosti korporací – k tomu slouží vztah „je část“. Vztah „zjednodušená podniková entita“ je opakovatelný a jeho datace se neuvádí.

Jako jedno z variantních označení přesně vymezených entit se vždy používá preferované označení ze zjednodušeného záznamu podnikové entity, pokud u nich byl zpracovatelem vytvořen k oné „zjednodušené“ entitě vztah.

Pokud je dodatečně zpřesněn popis korporace, pak se zjednodušený záznam podnikové entity od jednotky popisu odpojí a napojí se na ni zpřesněný záznam daného podniku (viz též příklady v kapitole 9.2.1).

9.2.4. Anonymní a blíže neznámé korporace

Není-li známo jméno, záznam takové entity se nezakládá.

9.3. Součásti a prvky popisu korporace

Společným prvkem popisu pro všechny korporace je správné začlenění do třídy a podtřídy na základě výběru z číselníku (povinný PP).

9.3.1. Označení

Pokud není níže uvedeno jinak, při tvorbě označení u příslušných tříd a podtříd se postupuje podle přílohy č. 14. U entit neuvedených v příloze č. 14 se vytváří analogicky k příkladům uvedeným v příloze č. 10.

Vnitřní organizační jednotky se uvádějí strukturovaně od organizační jednotky vyšší k jednotce nižší, přičemž není nutné vyjmenovat celou hierarchickou strukturu (například u entity „Česko. Státní zemědělský intervenční fond, Regionální odbor 4 – Hradec Králové. Regionální pracoviště Pardubice“ postačí uvést do hlavní a vedlejší části jména „Česko. Státní zemědělský intervenční fond. Regionální pracoviště Pardubice“).

Hierarchicky nadřazené celky se neuvádějí u vnitřních organizačních jednotek se samostatně srozumitelnými, nezaměnitelnými a obecně vžitými jmény (například „Státní okresní archiv Pardubice“ namísto „Státní oblastní archiv v Hradci Králové. Státní okresní archiv Pardubice“). V případě změny (nikoli pouhého přejmenování) nadřízené korporace, která se v PREF uvádí, je nezbytné vytvořit vždy nový záznam (viz kapitolu 9.2.1).

Preferované označení

Hlavní část jména

Povinnost: povinný PP.

Pravidla:

Vyplňuje se:

1. jurisdikce: [hlavní část jména - jurisdikce]. [vedlejší část jména - název]. Například: Česko. Ministerstvo vnitra,

2. jméno nadřízené korporace, pokud je součástí označení a pokud neexistuje jurisdikce a existuje podřízená korporace,

3. celé jméno, pokud neexistuje jurisdikce a nadřízená korporace není součástí označení.

Pokud sídlo nebo jiná specifikace není součástí jména, uměle se do něj nepřidává.

Jurisdikce (územní působnost) ve formě označení státu/země se uvádí jako hlavní část jména, jestliže se jedná o korporaci státní správy nebo územní samosprávy, která zároveň působí na celém území státu nebo země (srovnej přílohu č. 11). Tato jurisdikce se uvádí i v případě vnitřních organizačních jednotek centrálních celostátních a celozemských orgánů (např. regionálních pracovišť centrálních úřadů). Neuvádí se naopak v případě, že je patrná z vlastního jména korporace.

Příklad nutnosti uvádět jurisdikci:

hlavní část jména: Československo.

vedlejší část jména: Státní úřad statistický. Krajské oddělení XY

Příklady korporací, u nichž se jurisdikce neuvádí, neboť je patrná z vlastního jména:

hlavní část jména: Český statistický úřad.

vedlejší část jména: Krajská správa XY

hlavní část jména: Moravské gubernium

Příklady jurisdikcí pro území bývalého Československa jsou uvedeny v příloze č. 11.

V preferovaném označení lze zkratku použít pouze:

1. pokud se označuje korporativnost (například „k. s.“; „spol. s r. o.“; „s.r.o.“; „GmbH“; „a.s.“; „AG“; „n. p.“; „z. s.“); rozepsání těchto zkratek ve VAR je nepovinné (viz kapitolu 6.3.5);

2. pokud je zkratka součástí úřední podoby jména nebo toto jméno bylo vybráno jako preferované označení (např. „SPT Telecom“, „UNESCO“, „SS“). Pokud je to účelné, jsou zkratky rozepisovány ve VAR. Naopak pokud existuje zkratka, ale v PREF byla zvolena rozepsaná verze, uvede se zkratka ve VAR (viz kapitolu 6.3.5).

Použití cizojazyčné formy jména korporace jako preferovaného označení se řídí následujícími pravidly, pokud neurčuje příloha č. 14 jinak (viz též kapitolu 6.3.5):

1. V případě souběžně užívaných cizojazyčných a českých jmen korporací v jazykově smíšených oblastech se použije cizojazyčné jméno u korporací zaniklých před rokem 1918, pokud bylo prokazatelně dobově preferováno (např. „Bezirksamt Reichenberg“ – úřad se nalézal v německojazyčné části země). České jméno („Okresní úřad Liberec“) se uvede jako variantní označení.

2. V případě státních institucí v českých zemích, které fungovaly i po roce 1918, musí být uveden jako preferované označení vždy český název. Cizojazyčné jméno se uvede ve variantním označení.

3. V případě nestátních korporací (např. samospráva, školství) v jazykově smíšených oblastech, které existovaly i po roce 1918, je použití cizojazyčného jména povinné, pokud jej korporace preferovala. České jméno se musí v takovém případě uvést jako variantní označení.

4. V případě institucí a organizací na odtržených československých územích v období 1938–1945 se použije cizojazyčné jméno povinně (např. „Amtsgericht Trautenau“). Pokud byla užívána česká varianta nebo je možný kvalifikovaný překlad, uvede se ve variantním označení („Úřední soud Trutnov“).

5. V případě českých úřadů v období protektorátu se preferuje české jméno a německé se povinně uvádí ve variantním označení. Naopak v případě německých úřadů existujících na území Protektorátu Čechy a Morava se preferuje jméno německé a český překlad se uvádí ve VAR.

6. Pokud je součástí jména korporace i její sídlo, zapisuje se ve tvaru používaném ve zdroji, z něhož je preferované označení převzato („Liberec“, „v Liberci“, „pro Liberec a okolí“, „Reichenberg“, „in Reichenberg“ apod.). Oproti názvu archivního souboru v evidenci NAD tedy nemusí být v 1. pádu.

Vedlejší část jména

Povinnost: povinný PP za určitých okolností, v ostatních případech se neuvádí.

Pravidla:

Prvek je neopakovatelný. Používá se jen v případě, že v hlavní části jména se vyplňuje jurisdikce ve formě jména státu/země, nebo nadřízená korporace.

Pokud je do prvku popisu vedlejší část jména potřeba zapsat strukturované jméno, jednotlivé části jména se zapisují za sebe, odděleny jsou tečkou a mezerou za ní, za tečkou následuje velké písmeno.

Příklad syntaxe:

[hlavní část jména - jurisdikce]. [vedlejší část jména - 1. část názvu. 2. část názvu]

Česko. Ministerstvo vnitra. Odbor archivní správy a spisové služby

U církevních řádů se do vedlejší části jména zapisuje typ organizační jednotky uvedené v pramenech („Opatství“, „Provincialát“, „Kolej“ apod.). Pokud pramen typ neuvádí, zapisuje se termín „Konvent“ (viz přílohu č. 14).

Doplněk

Pravidla:

Doplněk není opakovatelný.

Pro každý typ doplňku existuje samostatný prvek popisu.

Typy doplňků a jejich pořadí:

1. Obecný doplněk

Povinnost: povinný PP za určitých okolností, v ostatních případech se neuvádí.

Pravidla: Doplněk se píše v případech uvedených v příloze č. 14 a dále k odlišení od jiných entit se stejným jménem a k identifikaci podnikajících fyzických osob vystupujících jako firma či živnost.

Příklad podnikající fyzické osoby vystupující jako firma:

Otakar Pokoj (firma : Veveří, Brno, Brno-město, Česko : asi 1928-asi 1949), nakladatelský podnik

Příklad firmy, u níž se obecný doplněk nepoužívá, přestože obsahuje jméno fyzické osoby:

P. A. Šlechta a syn (Lomnice nad Popelkou, Semily, Česko : asi 1911-1938), textilní výrobní podnik

2. Geografický doplněk

Povinnost: povinný PP u původců za určitých okolností, v ostatních případech doporučený.

Pravidla:

Do geografického doplňku se zapisuje sídlo korporace. Neuvádí se v následujících případech:

1. pokud korporace současně sídlí/sídlila ve více obcích (netýká se vnitřních organizačních jednotek, které jsou řešeny jako samostatné entity),

2. stálé sídlo neexistuje (např. „Partyzánská brigáda Mistr Jan Hus“) nebo není dohledatelné.

V geografickém doplňku se používá údaj ze vztahu „sídlo“ (vždy poslední známé), pokud je v něm napojen nezaniklý, tj. dosud existující geografický objekt, a to na úrovni obec či vojenský újezd a níže. Skutečnost, že sídlo je nebo není uvedeno již ve jméně korporace, nemá na tuto zásadu vliv. Pouze výjimečně, například pokud nemůžeme přesně stanovit sídlo nalézající se v nižší sídelní jednotce, která však byla později rozdělena mezi dvě sousední obce, lze uvést geografický doplněk začínající na nejbližší společnou úroveň pro tyto dvě obce (okres, stát).

Pokud korporace změnila v době své existence sídlo, připouští se ve variantním označení uvést geografický doplněk, který odpovídá sídlu korporace v příslušné době.

Příklad odlišnosti geografického doplňku v návaznosti na změny sídla korporace:

PREF: Jáchymovské doly - stavební závody, n. p. (Příbram, Příbram, Česko : 1956-1965) – jde o oficiální název celé korporace, nikoli o vyjádření hierarchie s vnitřní organizační jednotkou; chronologický doplněk je stejný pro PREF i VAR, lišit se bude datace použití jména.

VAR:

JD stavební závody, n. p. (Příbram, Příbram, Česko : 1956-1965)

Jáchymovské doly - stavební závody, n. p. (Jáchymov, Karlovy Vary, Česko : 1956-1965)

Jáchymovské doly - stavební závody, n. p. (Kamenná, Milín, Příbram, Česko : 1956-1965)

U zjednodušených záznamů podnikových entit se geografický doplněk uvádí na úrovni stát a níže (viz kapitolu 9.2.3).

Příklady PREF:

Okresní hejtmanství Chrudim (Chrudim, Chrudim, Česko : 1850-1855)

Obecní úřad Bítovany (Bítovany, Chrudim, Česko : 1904-1945)

Městský úřad Červená Řečice (Červená Řečice, Pelhřimov, Česko : 1850-1945)

Místní národní výbor Lhotka (Lhotka, Frýdek-Místek, Česko : 1945-1990)

Místní národní výbor Lhotka (Lhotka, Přerov, Česko : 1945-1975)

Krajský úřad Pardubického kraje (Pardubice, Pardubice, Česko : 2000-)

Sbor dobrovolných hasičů Žilina (Žilina, Kladno, Česko : 1996-2016)

Univerzita Karlova. Pedagogická fakulta (Praha, Česko : 1964-) – v případě Prahy se okres neuvádí (viz kapitolu 12.3.1)

Restaurace a jídelny Žďár nad Sázavou (Žďár nad Sázavou, Žďár nad Sázavou, Česko : 1960-1988)

MADETA a. s. (České Budějovice, České Budějovice, Česko : 1995-)

Strana zelených (Praha, Česko : 1989-)

Česko. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Referát Chrudim (Chrudim, Chrudim, Česko : 2002-2010)

Bürgermeisteramt Scheles (Žihle, Plzeň-sever, Česko : 1850-1945)

Amtsgericht Luditz (Žlutice, Karlovy Vary, Česko : 1938-1945)

Příklad korporace, jejíž sídlo bylo v dnes již zaniklé obci:

Četnická stanice Ervěnice (Most, Most, Česko: asi 1877-1938) – v geografickém doplňku je použita současná lokalita („město Most“), která původní sídlo teritoriálně zahrnuje. Zapisuje se zpravidla ručně, neboť ve vztahu sídlo je napojen pouze archivní autoritní záznam zaniklé obce – „Ervěnice (Most, Most, Česko : zaniklo)“, který nesmí být v geografickém doplňku použit (viz kapitolu 6.3.5 – Společná pravidla pro geografický doplněk).

Magistrat der Stadt Duppau (Hradiště, Karlovy Vary, Česko : 1795-1850) – v geografickém doplňku je použit současný vojenský újezd Hradiště, na jehož území se sídlo dané korporace (dnes již zaniklé město Doupov) nalézalo.

Úrovně nižší než obec (např. část obce, ulice) se do geografického doplňku dále zapisují na pozici před obcí u korporací, je-li třeba upřesnit sídlo, identifikovat sídlo uvedené v cizím jazyce, nebo odlišit dané korporace od jiných v rámci nižší sídelní jednotky (např. u živností, základních škol v rámci jedné čtvrti, ulice apod.).

Příklady upřesnění sídla v PREF:

D. R. Schöniger, litographische Kunstanstalt, Buch und Steindruckerei (Ostrov, Ostrov, Karlovy Vary, Česko : 1911-1945)

Příklad korporace s PREF v cizím jazyce, která svého času existovala v samostatné obci, jež je však nyní již částí jiné obce:

Gemeindeamt Ullersgrün (Oldřiš, Merklín, Karlovy Vary, Česko : 1850-1945) – dřívější obec Oldřiš (něm. „Ullersgrün“) je dnes součástí obce Merklín. Jelikož je PREF v němčině, uvádí se v geografickém doplňku i dnešní příslušná část obce (Oldřiš). Srovnej s příkladem „Bürgermeisteramt Scheles“ výše.

Příklady pro odlišení korporací v rámci nižší sídelní jednotky (uživatelské označení):

Obecná a měšťanská škola chlapecká v Třebíči (Horka-Domky, Třebíč, Třebíč, Česko : 1924-1945), škola základního všeobecného vzdělávání sídlící na zaniklé Hanělově ulici

Obecná a měšťanská škola chlapecká v Třebíči (Vnitřní Město, Třebíč, Třebíč, Česko : 1924-1945), škola základního všeobecného vzdělávání

3. Chronologický doplněk

Povinnost: povinný PP za určitých okolností, v ostatních případech doporučený.

Pravidla: Používá se údaj z prvků popisu datum vzniku, datum zániku, datace působnosti. Povinně se uvádí pouze tehdy, pokud je třeba od sebe odlišit dvě různé korporace se stejným jménem, které existovaly v různém období, nebo pokud jsou uvedeny v příloze č. 14 (viz též komentář k rámcovému chronologickému doplňku v uvedené příloze).

Příklady PREF:

Obecní úřad Skaštice (Skaštice, Kroměříž, Česko : 1850-1945)

Obecní úřad Skaštice (Skaštice, Kroměříž, Česko : 1990-)

Typ formy jména

Povinnost: nepovinný PP.

Pravidla: Uvádí se u preferovaného i variantního označení; výběr z číselníkové nabídky:

1. úřední,

2. uměle vytvořené – uvádí se vždy u entity podtřídy „administrativně vymezená území s vlastní správou“ typu jméno obce/města XY (obec) či Velkostatek XY,

3. jediný známý tvar,

4. zkratka/akronym – používá se i pro zkratky typu MNV XY,

5. historická/dřívější podoba,

6. přezdívka/zlidovělá podoba,

7. zjednodušená podoba,

8. zkomolená podoba,

9. podoba s čestným názvem,

10. podle jiných pravidel,

11. překlad.

Datace použití jména od-do

Povinnost: nepovinný PP.

Pravidla:

Jde o dva samostatné PP (zvlášť „od“ a „do“).

Příklad:

PREF: Národní technická knihovna (Praha, Česko : 1960-)

datace použití jména: 2009-

VAR: Státní technická knihovna

datace použití jména: 1960-2009

Uvádí se období jeho užívání, je-li odlišné od data existence entity.

Příklad entity podtřídy „administrativně vymezená území s vlastní správou“, u níž je vyjádření datace použití jména obzvláště žádoucí:

PREF: Nejdek (obec : Nejdek, Karlovy Vary, Česko, asi 1400-1842)

Příklady VAR:

VAR 1:

hlavní část jména: Purkmistr, rychtář, rada a celá obec v Nejdku

datace použití jména: asi 1400-asi 1700

VAR 2:

hlavní část jména: Bürgermeister, Richter, Rat und ganze Gemeinde zu Neudek

datace použití jména: asi 1400-asi 1700

VAR 3:

hlavní část jména: Magistrát v Nejdku

datace použití jména: asi 1700-1792

VAR 4:

hlavní část jména: Magistrath zu Neudeckh

datace použití jména: asi 1700-1792

VAR 5:

hlavní část jména: Městský rychtářský úřad Nejdek

datace použití jména: 1792-1842

VAR 6:

hlavní část jména: Stadtrichteramt Neudek

datace použití jména: 1792-1842

Variantní označení

Povinnost: doporučená část archivního autoritního záznamu.

Pravidla:

Uvádějí se všechna další zjištěná nebo pravděpodobná jména korporace včetně zkratek, akronymů, jazykových a gramatických variant jména a změn jména.

Struktura je stejná jako u preferovaného označení.

Označení jako generovaný údaj

Jednotlivé části označení jsou do souhrnného „Označení“ generovány automaticky dle následujícího pořadí spolu s oddělovači (hranaté závorky označují prvky popisu):

PREF i VAR: [hlavní část jména]. [vedlejší část jména] ([obecný doplněk] : [geografický doplněk] : [chronologický doplněk])

9.3.2. Vznik

Povinnost: povinná část archivního autoritního záznamu u původců, v ostatních případech doporučená.

Pravidla:

U archivního autoritního záznamu entity třídy „korporace“ se dle způsobu vzniku volí mezi dvěma možnostmi:

1. vznik,

2. působnost od.

Pro výběr způsobu vzniku (dále též zjednodušeně „událost“) jsou rozhodující tato kritéria: pokud je datum vzniku známo nebo je lze odhadnout, použije se událost „Vznik“, v opačném případě se použije událost „Působnost od“.

Událost Vznik

Vyplňuje se:

1. Datace vzniku

Povinnost: povinný PP u původců, v ostatních případech doporučený.

Pravidla: Přesné datum skutečného vzniku. Není-li přesné datum známo, může se uvést kvalifikovaný odhad.

2. Vztahy spojené s událostí Vznik

Povinnost: nepovinné, kromě vztahu „předchůdce“.

Pravidla:

1. zakladatel/zřizovatel (vztah) – vazba na archivní autoritní záznam (dále též jen „záznam“) zakladatele/zřizovatele,

2. předchůdce (vztah) – vazba na záznam entity, ze které korporace vznikla nebo jejíž převzala agendu; o předchůdci platí analogicky totéž, co je uvedeno o nástupci níže v kap. 9.3.3; povinnost: existuje-li jeho záznam, povinný u původců, v ostatních případech doporučený,

3. dokument (vztah) – vazba na záznam dokumentu, který se týká vzniku korporace,

4. místo (vztah) – vazba na záznam místa vzniku,

5. entita související se vznikem (vztah) – vazby na záznamy entit ze všech tříd souvisejících se vznikem.

3. Typ vzniku

Povinnost: povinný PP u původců, v ostatních případech doporučený.

Pravidla: Výběr z číselníkové nabídky:

1. vznik zřízením/založením – např. zřizovatel vydal zřizovací listinu, vznik na základě právní normy, např. zákona, korporace se sama založila, korporace byla založena zakladatelem/zřizovatelem jinak než zřizovací listinou, rozhodnutím či právní normou, zřizovatel vydal rozhodnutí, korporace byla obnovena (znovu založena),

2. vznik zahájením činnosti – používá se pokud:

   1. se datum zahájení činnosti výrazně liší od jiného data vzniku (typické u spolků a přípravných výborů zřízených za účelem založení korporace – viz kapitolu 9.2.1),

   2. jiný typ vzniku nelze použít (typicky u stolních společností a jiných neoficiálních korporací),

3. vznik změnou předchůdce – např. vznik změnou právního statusu předchůdce, vznik změnou korporativnosti předchůdce, vznik sloučením předchůdce/předchůdců, které se promítne do preferovaného označení nové sloučené korporace, vznik přeřazením předchůdce – změna nadřízené korporace nebo organizačního začlenění, které se promítne do preferovaného označení (ne vždy spojeno se změnou sídla), vznik odštěpením od předchůdce – opuštění organizační struktury a vznik samostatné korporace (ne vždy spojeno se změnou sídla), vznik rozdělením předchůdce do více nástupnických korporací (viz též kapitolu 9.2.1),

4. vznik zápisem do evidence – např. zápis do obchodního, podnikového, spolkového rejstříku,

5. nespecifikovaný vznik.

4. Poznámka k události Vznik

Povinnost: nepovinný PP.

Událost Působnost od

Vyplňuje se:

1. Datace působnosti od

Povinnost: povinný PP u původců, v ostatních případech doporučený.

Pravidla: dolní hranice časového rozmezí působnosti korporace.

2. Vztahy spojené s událostí Působnost od

Povinnost: nepovinný PP.

Pravidla: dokument (vztah) – vazba na záznam dokumentu, který obsahuje údaj o dolní hranici časového rozmezí působnosti korporace.

3. Poznámka k události Působnost od

Povinnost: nepovinný PP.

9.3.3. Zánik

Povinnost: existuje-li, pak povinná část archivního autoritního záznamu u původců, v ostatních případech doporučená.

Pravidla: U archivního autoritního záznamu entity třídy „korporace“ se dle způsobu zániku volí mezi dvěma událostmi:

1. zánik,

2. působnost do.

Pro výběr způsobu zániku (dále též zjednodušeně „událost“) jsou rozhodující tato kritéria: pokud je datum zániku známo nebo je lze odhadnout, použije se událost „Zánik“, v opačném případě se použije událost „Působnost do“.

Událost Zánik

Vyplňuje se:

1. Datace zániku

Povinnost: povinný PP u původců, v ostatních případech doporučený.

Pravidla: přesné datum skutečného zániku, není-li přesné datum známo, může se uvést kvalifikovaný odhad.

2. Vztahy spojené s událostí Zánik

Povinnost: nepovinné, kromě vztahu „nástupce“.

Pravidla:

1. likvidátor (vztah) – vazba na záznam likvidátora,

2. nástupce (vztah) – vazba na záznam entity, která se stala nástupcem popisované korporace nebo převzala její agendu. Nástupcem je pouze taková entita, která vstupuje na místo dané korporace do téhož právního poměru, což znamená, že stejně jako popisovaná korporace:

   1. je na stejné hierarchické úrovni,

   2. má stejné, nedělené věcné kompetence a zpravidla i geografickou působnost.

   Zda daný nástupce sídlí ve stejném místě jako jeho předchůdce, či nikoliv, nemá význam.

   Příklady:

   Dne 1. 1. 1964 došlo ke sloučení obce Bíluky a Měčín (okres Klatovy). Obec Bíluky byla připojena k obci Měčín, kde nadále fungoval MNV Měčín. Místní národní výbor Bíluky byl zrušen. V připojené obci Bíluky, nyní osadě obce Měčín, byl místo někdejšího místního národního výboru ustaven Občanský výbor Bíluky.

   Vzhledem k výše uvedené definici je nástupcem MNV Bíluky Místní národní výbor Měčín, nikoliv Občanský výbor Bíluky.

   K 31. 12. 2002 došlo k zániku Okresního úřadu Karlovy Vary. Jeho kompetence byly rozděleny mezi příslušný krajský úřad, úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, pověřené obecní úřady atd. Z toho vyplývá, že nástupce neměl Okresní úřad Karlovy Vary žádného.

   Povinnost: existuje-li jeho záznam, povinný u původců, v ostatních případech doporučený.

3. dokument (vztah) – vazba na záznam dokumentu, který se týká zániku korporace,

4. místo (vztah) – vazba na záznam místa zániku,

5. entita související se zánikem (vztah) – vazby na záznamy entit ze všech tříd souvisejících se zánikem.

3. Typ zániku

Povinnost: povinný PP u původců, v ostatních případech doporučený.

Pravidla: Výběr z číselníkové nabídky:

1. zánik zrušením/změnou – např. zánik rozpuštěním, zánik na základě zákona nebo rozhodnutí, zánik konkursem, úpadkem, likvidací, zánik změnou právního statusu, korporativnosti, zánik sloučením, přeřazením, odštěpením (viz též kapitolu 9.2.1),

2. zánik ukončením činnosti – např. rozejitím z vůle samotné korporace (u spolků apod.),

3. zánik výmazem z evidence – např. výmazem z obchodního, podnikového, spolkového a jiného rejstříku,

4. nespecifikovaný zánik.

4. Poznámka k události Zánik

Povinnost: nepovinný PP.

Událost Působnost do

Vyplňuje se:

1. Datace působnosti do

Povinnost: povinný PP u původců, v ostatních případech doporučený.

Pravidla: horní hranice časového rozmezí působnosti korporace.

2. Vztahy spojené s událostí Působnost do

Povinnost: nepovinné.

Pravidla: dokument (vztah) – vazba na záznam dokumentu, který obsahuje údaj o horní hranici časového rozmezí působnosti korporace.

3. Poznámka k události Působnost do

Povinnost: nepovinný PP.

9.3.4. Stručná charakteristika

Povinnost: povinný PP za určitých okolností, v ostatních případech doporučený.

Pravidla: Znění stručné charakteristiky se povinně přebírá z přílohy č. 14. V případě potřeby se vhodně doplňuje. U entit neuvedených v příloze č. 14 se doporučuje vytvořit analogicky podle příkladů obsažených v příloze č. 10, a to zejména v případech, kdy ze jmen není patrný charakter korporace.

9.3.5. Kódované údaje (identifikátory)

Povinnost: povinná část záznamu u původců, v ostatních případech doporučená.

Pravidla: Uvádí se identifikátor korporace (pokud existuje) převzatý ze státních nebo jiných informačních systémů a druh tohoto systému. Uvádí se unikátní identifikační číslo právnické osoby, podnikající fyzické osoby nebo organizační složky státu přidělené Českým statistickým úřadem. Před 1. lednem 1990 se uvádí identifikační čísla organizací. Tento údaj je povinný v případě, že původci bylo identifikační číslo přiděleno.

V případě popisu jednotlivých archivů (nikoliv v popisu původců, jejichž archivní soubory jsou v daném archivu uloženy) se v jejich archivních autoritních záznamech jako identifikátor s označením „číslo archivu“ uvádí číslo z popisu archivů na Národním portálu, pokud je v tomto registru archiv veden, jinak se neuvádí.

9.3.6. Dějiny

Povinnost: povinný PP u původců, v ostatních případech doporučený.

Pravidla:

Volnou (narativní) formou se uvádí informace o činnosti, působení a funkcích a kompetencích dané korporace (zde jsou blíže vysvětleny funkce, uvedené v prvku popisu funkce korporace pouze v bodech), právním statutu korporace atd. Zejména se jedná o vysvětlení vzniku a zániku korporace, vymezení její územní kompetence, uvedení souvislostí politického, hospodářského, sociálního nebo kulturního vývoje s vývojem korporace. Případné zkratky je nezbytné při jejich prvním použití v textu vysvětlit.

9.3.7. Funkce korporace

Povinnost: povinný PP u původců, v ostatních případech doporučený.

Pravidla: stručná hlavní náplň činnosti korporace v bodech.

9.3.8. Normy – konstitutivní

Povinnost: povinný PP u původců, v ostatních případech doporučený.

Pravidla: citace právních předpisů a normativních aktů, na jejichž základě korporace vznikla, zanikla a které vymezují její územní působnost a věcné kompetence.

9.3.9. Normy – působnost korporace

Povinnost: nepovinný PP.

Pravidla: Citace právních předpisů a normativních aktů k oboru působnosti korporace, jejichž je korporace garantem nebo předkladatelem a z nichž vyplývají funkce plněné korporací. Nemusí se dotýkat přímo činnosti korporace, ale upravují jí spravovaný nebo vykonávaný obor, například volební zákony či zákony o zbraních a střelivu v případě ministerstva vnitra. Dále sem patří organizační řády a obdobné interní akty řízení popisující vymezenou působnost korporace.

9.3.10. Vnitřní struktury korporace

Povinnost: povinný PP u původců, v ostatních případech doporučený.

Pravidla: Narativní formou se přiměřeně uvádí přehled vnitřní organizační struktury korporace včetně organigramů a její změny. Případné zkratky je nezbytné při jejich prvním použití v textu vysvětlit.

9.3.11. Události a vztahy (korporace)

Povinnost: nepovinné kromě vztahu „sídlo“.

Pravidla:

Vyplňuje se:

1. členství (událost):

a) je členem (vztah) – vazba na záznam korporace, jíž byla nebo je popisovaná entita členem. Jde o volnější vztah jako je například členství v mezinárodních korporacích, mikroregionech apod. Nezaměňovat s užšími organizačními a řídícími vazbami, které jsou řešeny vztahy „je část“ a „nadřazená korporace“ (viz níže),

b) zástupce (vztah) – vazba na záznam entity, která korporaci v dané členské organizaci zastupovala.

2. udělení ocenění (událost):

1. ceremoniál ocenění (vztah) – vazba na záznam události ocenění,

2. udělovatel (vztah) – vazba na záznam entity, která udělila ocenění,

3. ocenění (vztah) – vazba na záznam díla/výtvoru představujícího ocenění.

3. přeřazení (událost):

Zřizovatel (vztah) – vazba na záznam nového zřizovatele (první zřizovatel je spojen s událostí „vznik“).

Poznámka: Při změně nadřízené korporace, která se promítne do PREF, je nutné založit nový archivní autoritní záznam (srov. kapitolu 9.2.1, bod 7).

4. související entity (vztahy mimo událost):

1. je část (vztah) – vazba na záznam korporace, jejíž byla nebo je popisovaná korporace částí přímo podřízenou, tzn. vnitřní organizační jednotkou (například okresní soudy jako součást smíšených okresních úřadů v letech 1855 až 1868, státní okresní archivy jako součást státních oblastních archivů po roce 2002). V případě vícestupňové hierarchie se uvádí vždy bezprostředně nadřízený stupeň, například provoz je částí závodu, závod je částí podniku a podnik je částí výrobní hospodářské jednotky. Tímto vztahem se uvádí i členství v holdingové společnosti.

2. zjednodušená podniková entita – vazba na zjednodušený záznam podnikové entity (viz kapitolu 9.2.3),

3. dokument (vztah) – vazba na záznam dokumentu, který se týká korporace,

4. majitel (vztah) – vazba na záznam entity, která byla nebo je majitelem korporace (osoba/bytost, rod/rodina, korporace),

5. nadřazená korporace (vztah) – vazba na záznam bezprostředně nadřazené korporace (například ministerstvo vnitra ve vztahu ke státním oblastním archivům, mateřská firma ve vztahu k dceřiné společnosti). Oproti vztahu „je členem“ je zde důležitá užší hierarchická vazba (řídící funkce apod.). Oproti vztahu „je část“ se nejedná o vazbu vnitřní organizační jednotky k celku.

6. pojmenováno po (vztah) – vazba na záznam entity, po níž byla nebo je korporace pojmenována, např. T. G. Masaryk u korporace „Masarykova letecká liga“.

7. sídlo (vztah) – vazba na záznam geografického objektu na úrovni obec či vojenský újezd a níže, na jehož území korporace sídlila nebo sídlí. Uvádí se období jeho užívání s přesností na roky, je-li odlišné od data vzniku a zániku.

   Ve vztahu sídlo nesmí být použito katastrální území.

   Více vztahů se vytváří v případech, kdy korporace změnila sídlo nebo měla více sídel najednou (netýká se vnitřních organizačních jednotek, které jsou řešeny jako samostatné entity).

   Pokud korporace sídlila v dnes již zaniklé lokalitě, napojuje se zde pouze záznam této zaniklé lokality.

   Pokud ji lze zjistit, uvádí se přesná adresa, nebo adresy. Pro výčet adres v rámci napojeného geografického objektu je v IS CAM určena poznámka k tomuto vztahu. U původců se v IS PEvA adresa zapisuje do příslušného prvku. Vyplňuje se často u zaniklých původců, např. u škol ve větších městech apod.

   U existujících korporací lze sídlo i s adresou dohledat na webovém portálu „ARES – ekonomické subjekty“, popř. ve veřejném rejstříku provozovaném ministerstvem spravedlnosti (viz přílohu č. 13).

   Pokud není sídlo jednoznačně určitelné, vztah sídlo se nevytváří (např. u kočovných divadelních společností, partyzánských jednotek). Další pravidla viz v kapitole 9.3.1.

   Povinnost: povinný u původců za určitých okolností, v ostatních případech doporučený.

8. vazba na objekt (vztah) – vazba na záznam entity třídy „dílo/výtvor“, konkrétně podtřídy „stavby, trasy, zásahy do přírodních útvarů s vlastním jménem nebo jinou identifikací“, např. vazba na záznam budovy, ve které korporace sídlila.

9. geografická působnost (vztah) – vazba na záznam entity třídy „geografický objekt“. Územní vymezení působnosti (jurisdikce) korporace (pokud ji lze stanovit) včetně období s přesností na roky, pokud je odlišné od data vzniku a zániku.

   Pokud se u korporací lokálního významu, které existovaly zejména v 1. polovině 20. století a dříve, vyjadřuje jejich geografická působnost napojením záznamů obcí, je třeba mít na paměti následující okolnost: Obce jako entity třídy „geografický objekt“, podtřída „administrativně či jinak lidmi vymezená území“, jsou vyjadřovány svými záznamy pouze ve svém současném stavu (viz níže kapitolu 12.2.1, bod 1). To se týká i jejich geografického rozsahu. Ten se ovšem (někdy i radikálně) zvětšil v průběhu 2. poloviny 20. století v důsledku slučování obcí. Proto obec co do rozsahu často nemusí být onou obcí, která spadala do geografické působnosti někdejší korporace. Například má-li se vyjádřit geografická působnost Místní správní komise Krásné Údolí (1945–1946), nelze to vyřešit napojením záznamu geografické entity „Krásné Údolí (Karlovy Vary, Česko)“. Tato obec totiž v současnosti zahrnuje nejen někdejší městečko Krásné Údolí, ale i sousední vesnici Odolenovice, do roku 1950 samostatnou obec. Posledně jmenovaná ovšem ve stejné době náležela do geografické působnosti Místní správní komise Odolenovice (1945–1946). Správné řešení k vyjádření geografické působnosti je proto následující:

   • Místní správní komise Krásné Údolí – napojit záznam „Krásné Údolí (Krásné Údolí, Karlovy Vary, Česko)“, což je nynější část města Krásného Údolí v rozsahu někdejšího městečka před připojením obce Odolenovice v roce 1950.

   • Místní správní komise Odolenovice – napojit záznam „Odolenovice (Krásné Údolí, Karlovy Vary, Česko)“, což je současná část města Krásné Údolí a v rozsahu někdejší obce Odolenovice před sloučením uvedeného roku.

   Rovněž lze v daném případě řešit tuto situaci napojením záznamů katastrálních území.

10. tematický celek (vztah) – vazba na záznam entity z třídy obecný pojem. Například na archivní autoritní záznam entity soudního orgánu může být napojen pojem „justice“.