1.4. Případy užití

Digitální archiv primárně zajišťuje trvalé uchování obsahu digitálních archiválií a umožňuje k nim přístup. Úlohou software pro zpracování archiválií je umožnit archiváři archiválie zpracovat a vytvořit k nim archivní popis za účelem jejich zpřístupnění.

Pro naplnění uvedených cílů musí mít software pro zpracování archiválií přístup k archiváliím uloženým v DA, přistupovat k jejich datovému a metadatovému obsahu. Jednotlivé identifikované scénáře jsou zachyceny v následujícím diagramu případů užití (use case model dle UML).

left to right direction
actor "Software pro popis archiválií / Elza" as elza

rectangle "Digitální archiv" {
usecase "Získání seznamu balíčků" as uc1
usecase "Zjišťování změn balíčků" as uc2
usecase "Načtení metadat balíčku/ů" as uc3
usecase "Načtení obsahu balíčku/ů" as uc4
usecase "Zobrazení obsahu balíčku/ů" as uc5
usecase "Uložení archivního popisu" as uc6
usecase "Doplňování balíčku" as uc7
}

elza --> uc1
elza --> uc2
elza --> uc3
elza --> uc4
elza --> uc5
elza --> uc6
elza --> uc7 — Případy užití

Jednotlivé scénáře jsou dále stručně popsány.

1.4.1. Získání seznamu balíčků

Software pro zpracování archiválií musí mít možnost zobrazit seznam relevantních balíčků uložených v digitálním archivu. Archivář má možnost na základě seznamu balíčků vybírat ty, které budou dále zpracovány. Jednotlivý balíček je vždy zařazen do určitého archivního souboru v souladu s evidencí NAD.

1.4.2. Zjišťování změn balíčků

Do digitálního archivu formou přírůstků v rámci akviziční činnosti archivu přibývají archiválie. Informaci o těchto nových archiváliích, resp. archivních balíčcích je nutné poskytovat do software pro zpracování.

V rámci dlouhodobého uchovávání a zajišťování formátové ochrany uložených archiválií dochází v digitálním archivu k formátovým migracím, tj. např. převodu ze starších formátů do novějších. Tyto formátové migrace jsou zapisovány do balíčků a nové podoby jednotlivých komponent se tak stávají přímou součástí balíčků. V důsledku těchto změn do balíčku mohou přibývat i celé nové reprezentace.

Shodně může docházet k rozšiřování uchovávaných metadat a jejich změnám. Například z důvodu zjištění správné verze formátu komponenty, změn v archivním popisu (ať již inherentního nebo kontextuálního).

Posledním významným příkladem typu změny v balíčku je jeho delimitace do jiného archivu, případně vnitřní skartace. V obou případech se může jednat o úplnou nebo jen částečnou změnu. Pro další zpracování již nemusí být dostupný celý balíček nebo vybrané části.

Výše uvedené příklady vyžadují, aby aplikace pro zpracování mohla zjišťovat změněné balíčky uložené v digitálním archivu a vhodným způsobem poskytovat informaci o jeho aktuálním obsahu.

1.4.3. Načtení metadat balíčku/ů

Za účelem zobrazení souhrnných informací o balíčcích je nutné mít možnost načíst jejich metadata. Na úrovni celého balíčku se jedná například o původce, číslo jednací příslušné přejímky, ID přejímky, typ uloženého obsahu, časový rozsah archiválií a další.

Metadatový popis, obzvlášť tzv. inherentní archivní popis, je významný pro hromadné efektivní zpracování archiválií. Tento inherentní popis pocházející obvykle přímo od původce archiválií umožňuje archiváři porozumění obsahu archiválií bez nutnosti jejich dalšího podrobného zkoumání.

Pro dosažení obou cílů musí digitální archiv poskytovat možnost načtení metadat balíčků v definovaném rozsahu za účelem zpracování archiválií.

1.4.4. Načtení obsahu balíčku/ů

Načtením obsahu balíčku/ů rozumíme možnost poskytování datového obsahu uloženého v rámci balíčku. Důvody pro vyžádání tohoto obsahu mohou být dány potřebami při jejich zpracování, přípravou archiválií pro nahlížení ze strany badatele či jinými formami zpřístupnění. Aplikace pro zpracování tak poskytuji archiváři možnost obsah zobrazit a dále analyzovat.

Je možné vyžádat obsah celého balíčku či jen vybraných komponent.

1.4.5. Zobrazení obsahu balíčku/ů

Při zpracování je vhodné mít možnost rychlého nahlédnutí obsahu konkrétní komponenty. Digitální archiv má možnost za tímto účelem poskytovat příslušné rozhraní.

1.4.6. Uložení archivního popisu

Při zpracování archiválií dochází ke vzniku příslušného archivního popisu a tím k jejich zasazení do kontextu. Výsledný archivní popis musí být uložen do digitálního archivu, aby se stal součástí archivního balíčku s popisovanou archiválií.

Digitální archiv musí poskytovat službu umožňující přidání a změnu archivního popisu archiválií v balíčku.

1.4.7. Doplňování balíčku

Doplňováním balíčku rozumíme obvykle přidání dalších komponent v důsledku archivního zpracování. Při doplňování balíčku může být nutné také doplnění a úprava obsahu logické strukturální mapy.

Digitální archiv musí poskytovat rozhraní umožňující doplnění obsahu balíčku.

Poznámka

Speciálním případem doplňování a změny balíčku je odstranění (delimitace) vybraných komponent. Jedná se o zvláštní případ změnového balíčku, jehož definice je nad rámec této specifikace.

Dalšími příklady doplňování balíčku je digitalizace analogových archiválií, formátová migrace a jiné. Definice takovýchto změnových balíčků je nad rámec této specifikace.